Erben, Karel Jaromír, Sviť, měsíčku, polehoučku na ten panský háj, nemysli si, má zlatá panenko [E mlád-0320]

Analýza

Analyza2 Abc Public

Sviť, měsíčku, polehoučku na ten panský háj, nemysli si, má zlatá panenko

Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla

Viz též:
EN-0617, E mlád-0319, E mlád-0321, E mlád-0487, E mlád-0488, E svat-0064[ii], EM I-0079, EMJ-[0063], ENH-0617

Incipity

Vnořené a variantní incipity	[2] Šel jsem lesem, byl jsem vesel, zpíval jsem sobě, uslyšel jsem smutný nářek [4] Pod háječkem, nad sádečkem roste májoví, kam jsi dala, má panenko [6] Co je po tej rozmarýně, která nevoní, co je po vás, potěšení moje [8] Pod vršíčkem na dědince byla zahrada, chodila tam má panenka, kvítí trhala

Pramen

Pramen	Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla [E]
Část pramene	Erben, Karel Jaromír: Písně věku mládeneckého a panenského [E mlád]
Druh pramene	publikace
Bibliografie / Místo uložení / Signatura	Prostonárodní české písně a říkadla. Sebral a vydal Karel Jaromír Erben. Praha 1864
Číslo / Strana	320 / 174
Oddíl sbírky	Písně věku mládeneckého a panenského

Katalogizace

Typ jednotky	TO

Mapa

Mapa

Sběr

Datace	[1862 - 1864]
Sběrové oblasti	Chrudimsko
Regiony	Čechy, Chrudimsko, Česká republika, Pardubický kraj

Skeny (multimédia)

Skeny All	Sviť, měsíčku, polehoučku na ten panský háj, nemysli si, má zlatá panenko [E mlád-0320] « ‹ 4 › »

Noty

Analyza2 Abc

Sviť, měsíčku, polehoučku na ten panský háj, nemysli si, má zlatá panenko

Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla

Analýza viz: EN-0617 - Sviť, měsíčku, polehoučku na ten panskej háj

Text

Analyza Textu Text	320. Žel opuštěné. (Nápěv 617.) Sviť, měsíčku, polehoučku na ten panský háj: nemysli si, má zlatá panenko, abych si tě vzal. Šel jsem lesem, byl jsem vesel, zpíval jsem sobě; uslyšel jsem smutný nářek od panenky mé. Ona stála pod stromečkem, neviděl jsem jí; hodila na mě jablíčkem, ozvala se mi. – Pod háječkem nad sádečkem roste májoví: kam jsi dala, má panenko, růže červeny? „Růže červeny povadly, věnce nemůž vít: nemyslete, potěšení moje, že vás musím chtít. Co je po tej rozmaríně, která nevoní: co je po vás, potěšení moje, když máte jiny! Co je po tej levanduli, která nekvěte: Co je po vás, potěšeni moje, když mne nechcete!“ Pod vršíčkem na dědince byla zahrada; chodila tam má panenka, kvítí trhala. Když kytičku natrhala, tu zaplakala: „Kýž jsem tebe, potěšení moje, byla neznala!“ Z Chrudimska. – Srov. Čel. III, 23, 39.

Analyza Textu Text

320.
Žel opuštěné.
(Nápěv 617.)
Sviť, měsíčku, polehoučku
na ten panský háj:
nemysli si, má zlatá panenko,
abych si tě vzal.

Šel jsem lesem, byl jsem vesel,
zpíval jsem sobě;
uslyšel jsem smutný nářek
od panenky mé.

Ona stála pod stromečkem,
neviděl jsem jí;
hodila na mě jablíčkem,
ozvala se mi. –

Pod háječkem nad sádečkem
roste májoví:
kam jsi dala, má panenko,
růže červeny?

„Růže červeny povadly,
věnce nemůž vít:
nemyslete, potěšení moje,
že vás musím chtít.

Co je po tej rozmaríně,
která nevoní:
co je po vás, potěšení moje,
když máte jiny!

Co je po tej levanduli,
která nekvěte:
Co je po vás, potěšeni moje,
když mne nechcete!“

Pod vršíčkem na dědince
byla zahrada;
chodila tam má panenka,
kvítí trhala.

Když kytičku natrhala,
tu zaplakala:
„Kýž jsem tebe, potěšení moje,
byla neznala!“
Z Chrudimska. – Srov. Čel. III, 23, 39.

Inicipit

Incipit	Sviť, měsíčku, polehoučku na ten panský háj, nemysli si, má zlatá panenko
Incipit spisovný
Incipit normalizovaný